"Já vím, že to není dvakrát bezpečný, ale musím jí navštívit. Je tam sama a bojí se o mě. Navíc se o sebe umím postarat." Přesvědčovala jsem je, ale pak mi do toho skočil Aaron.
"Pojedu s ní." Vyhrkl a já se nestačila divit.
"Tak to teda ne. Kdyby se mnou musel někdo jet, tak určitě ne ty!" to poslední slovo jsem obzvlášť zdůraznila.
"Dobře, pojedu s tebou já." Přidal se Nate a já v duchu proklínala Aarona, že s tím začal.
K tomu se Přidala Nora, že je to výborný nápad. Nemohla jsem do toho nic říct, prostě rozhodli za mě. Nakonec se mnou pojedou oba dva.
To jsem to teda chytla., řekla jsem si v duchu a naštvaně jsem si pohupovala nohou. Pak mě Nate políbil na čelo a moje zlost se pomalu vytrácela. Nakonec se mi zdálo výborný, že Nate bude se mnou, to se ale nedalo říct o Aaronovi. Celý víkend poslouchat to jeho kecání. Navíc budu muset čichat kouř z jeho cigaret.
Sebrala jsem se a šla si zabalit. Než jsem vyšla po schodech nahoru, viděla jsem jak se Aaron samolibě směje a v ruce drží skleničku Whisky s ledem. Podíval se na mě a mrknul. Já se na něj zamračila a jeho to očividně pobavilo ještě víc. Pohodila jsem vlasy a zmizela za rohem.
V pátek odpoledne jsme se rozloučili a William nás odvezl na letiště. Poděkovala jsem mu a on odjel domů. Já a Nate jsme si došli koupit Laté a Aaron zabral židle v hale. Za hodinu jsme šli do letadla a já se nemohla dočkat, až uvidím babičku. Letadlo bylo velký, tak jsme seděli po třech. Samozřejmě já musela sedět uprostřed. Bylo to děsný, místo skvělého odpočinkového letu jsem musela sedět vedle Aarona a poslouchat, jak je dokonalý a příběhy z jejich dětství.
"Nechcete si sednout vedle sebe? Nemusíte si povídat přese mě." Nabídla jsem jim, ale oba to zamítli. Let trval dvanáct hodin. Když jsme si uvědomila, jak je to dlouhá doba, radši jsem zavřela oči a snažila se usnout.
Zdál se mi sen. Ne sen, ale noční můra. Ležela jsem na pláži jako tenkrát ráno a vedle mě ležel Aaron. Pak mě políbil a já se málem pozvracela, jenže co se nestalo. Místo toho jsem se s ním líbala dál a líbilo se mi to. Rozhodně jsem to nebyla já. Bylo to, jako bych se na sebe dívala z nebe a nemohla se ovládat. Pak mě naštěstí vzbudila menší turbulence.
V letadle bylo šero a většina pasažérů spalo. Já objala Nata a zamumlala jsem: "Kolik je hodin?"
"Už si vzhůru lásko?" při těch slovech jsme otevřela oči a byla v šoku. Opírala jsem se o Aaronovo rameno a on se zase usmíval tím svým dokonalým úsměvem, při kterým si myslí, že je neodolatelný. Rychle jsem se od něj odtáhla a promnula si oči. Podívala jsem se na sedadlo vedle sebe, které bylo prázdné. Byla jsem z toho vykulená. Aaron se rozesmál ještě víc.
"Jsem ráda, že jsem tě pobavila." Odsekla jsem kysele. "Kde je Nate?"
"Šel nám sehnat nějakou krev."
"Cože? Tady se dá sehnat krev?" podivila jsem se.
"Jasně, myslíš si, že jsme jediní upíři v tomhle letadle? A myslíš, že ta letuška s tim druhym pilotem jsou lidé?"
Udivilo mě, že jsem to nepoznala.
"Aha." Povzdychla jsem a šla najít Nata.
Letadlo bylo prostorný a nacházel se tu i menší bar, u kterého stál Nate.
"Tady jsi." Zamumlala jsem a objala ho.
"Sehnal jsem něco k pití." Ukázal na dvě láhve s červenou tekutinou a já podezřele pohlédla na barmana.
"A na co máš tohle?" cinkla jsem o skleničku s zapáchající tekutinou.
"To je Jim Beam pro Aarona."
To mě ani nepřekvapovalo. Aarona drží v ruce buďto cigaretu nebo sklenici s alkoholem. Je pravda, že na upíry alkohol nepůsobí tolik, jako na lidi, ale oslabuje to naše smysly.
"Jak ses vyspala?" zeptal se při cestě na naše místa Nate.
Pomyslela jsem na svůj sen. Brrr. "Dobře." Zalhala jsem a snažila se ho obdařit co nejhezčím úsměvem. "Ty jsi nespal?"
"Ne, rád tě pozoruju, když spíš. Vypadáš tak sladce." Zasmál se a já už z dálky viděla Aarona, který flirtoval s tou upírskou letuškou.
Naštvalo mě to. Rychle jsem si vedle něj sedla a požádala letušku o odnesení polštáře. Usmála se na mě a Aaron na ní mrknul. Ona se začervenala a při odchodu se na něj ohlížela. Pak se podívala na mě a já se na ní zamračila. Ona si odkašlala a zmizela.
Nate podal skleničku alkoholu Aaronovi a jemu zaplály oči radostí. Aaron na světě miloval jen pět věcí. Zaprvé alkohol, zadruhé cigarety, zatřetí krev, začtvrté Nata a za páté ženy. Aaron hrozně rád flirtuje a nenechá si k tomu ujít příležitost. Znechuceně jsem se na něj podívala a pak jsem si propletla ruce s Natem, opřela se o něj a povídali jsme si.
Za pár hodin jsme přistáli a letiště bylo plné lidí, které čekali na své milované. Bylo hezký vidět ty šťastná shledání. Usmívala jsem se a Nate s Aaronem šli pro zavazadla.
"Taylor?" promluvil někdo za mnou a já se rychle otočila.
"Cleir. Co tady děláš?" Ano, Clair moje bývalá nejlepší kamarádka. Známe se už od školky, ale jednou o prázdninách se se mnou přestala bavit. Nikdy mi nevysvětlila proč.
"Začali prázniny, odlítám za tátou do Paříže. Co tady děláš ty? Slyšela jsem, že bydlíš u babičky. Je mi líto tvojí rodiny a Jasona. Snad se brzo najde." Zamumlala a vypadalo to, že to myslí upřímně. Ani jsem si neuvědomila, že začali letní prázdniny.
Povzdychla jsem si.
"Děkuju. A jo, bydlím teď u babičky. Vlastně jsem byla s kamarádkou ve Španělsku. Teď jsem se vrátila a jedu domů. Teda k babičce."
"Páni, Španělsko. Tam jsem byla před rokem. Je to tam krásný. No nic, musím jít, ale ráda jsem tě viděla." Pak jsme se rozloučili a já byla překvapená jejím přátelským chováním.
"Co to bylo za holku?" zeptal se Nate s kuframa v rukách.
"Ukaž vezmu ti to." Vzala jsem si od něj svoje kufry a nechala mu jeho a Aarona. "To byla moje kamarádka Cleir." Jemně přikývl a já se rozhlédla. Někdo scházel. "Kde je vůbec Aaron?"
"Šel nám sehnat auto. Pojď, máme se s ním sejít venku."
Vyšli jsme před letiště a hned před nás přijelo krásný černý jeap. Poklice měl krásně nablyštěné a celý se leskl.
"Wow," hvízdla jsem.
Otevřelo se okýnko a Aaron se zase smál mému výrazu. "Nastupte." Poručil si a já se ihned vzpamatovala.
Hodila jsem kufry dozadu a Nate udělal to samý. "Sedni si dopředu." Poručil mi, ale já rychle skočila na zadní sedadlo a ušklíbla se.
"Asi se nemám ptát, kde jsi to auto sehnal, že?" zeptala jsem se Aarona hned potom, co se rozjel. Jen přikývl a zapnul rádio. Hráli nějakou novou písničku od Kings of Leon: Sex on fire a on jí zvýšil na maximum. Trhalo mi to uši, ale to byl asi jeho účel.
"Nemohl by jsi to stišit?!" zařvala jsem a on dělal, že mě neslyší. Já dobře věděla, že jo, protože se zase arogantně usmíval. Pak si vytáhl z kapsy od riflí krabičku cigaret a jednu si zapálil. Po autě se ihned roznesl neskutečný smrad a kouř. Zakuckala jsem a Nate otevřel okýnko.
Celá naše cesta trvala okolo tři čtvrtě hodiny a byla to ta nejhorší cesta autem, jakou jsem kdy zažila. Navíc Aaron jezdí jako blázen. Byla jsem vděčná bohu, když jsem zpozorovala městečko, ve kterém babička bydlí.
"Tady zahni do leva." Přikázala jsem Aaronovi u obchodu s rybářskými potřebami. Jemně přikývl a zabočil. Už jsem viděla babiččin malý domek a její krásnou zahrádku plnou květin. Cítila jsem, jak se mi na tváři rozzářil úsměv.
Jenom co auto zastavilo, vyskočila jsem z něj a běžela ke dveřím. Zaklepala jsem a čekala. Díky svému dokonalému sluchu jsem slyšela, jak se někdo šoupe nohama a blíží se.
"Překvapení!" vyjekla jsem, když utahaná babička otevřela dveře.
"Ach, Taylor!" okamžitě mě objala a políbila na tvář.
"Doufám, že jsi ráda. U tety to bylo prima, ale ty jsi mi chyběla." Usmáli jsme se na sebe a já se ohlédla na Nata s Aaronem, kteří tahali kufry z auta.
Babička si všimla směru mého pohledu a překvapeně se na ně podívala. "Co to je za mladé chlapce?" řekla s úsměvem babička.
"Kluci, pojďte sem." Houkla jsem na ně a oni zbystřili.
Netrvalo dlouho a už stáli vedle mě. Aaron pustil kufry na zem a přistoupil k babičce. "Madam," políbil já na ruku a babička se začervenala. "Jmenuji se Aaron a tohle je můj bratr Nathaniel." Ukázal na Nata, který chtěl babičku taky pozdvati, ale Aaron ho zastínil a začal jí lichotit. Babička se celá červenala a vedla ho do obýváku. Omluvně jsem se na Nata usmála a vzala kufry, které Aaron nechal přede dveřmi.
"Pojď, odneseme to do mého pokoje." Pobídla jsem ho.
Potom, co jsme všechno donesli nahoru, jsme šli za babičkou a Aaronem do obýváku. Babička vypadala, že se dobře baví a Aaron se jí líbí. Kdyby tak věděla, jak je Aaron nebezpečný.
"Taylor, tvoje skvělá babička mi teď vyprávěla dobrou historku." Řekl Aaron, jen co jsem se s Natem posadila na pohovku vedle něj. Babička seděla v křesle a usmívala se.
"Babi." Napomenula jsem ji a ona se začervenala.
"Tak zlatíčko, Aaron povídal, že jste se seznámili v Geoginii. Pověz mi o tom víc." Prosila babička a pak upřela pohled na Aarona.
"Nate a Aaron bydlejí vedle tety. Včera jsem se dozvěděla, že tady mají příbuzné, tak jeli se mnou."
"Ano, je to tak." Vložil se do toho Aaron. "dlouho jsme je neviděli, tak proč nejet i s Tay a nenavštívit je." Samozřejmě, že tu žádné příbuzné nemají. Budou spát ve zdejším motelu a každé ráno sem za mnou příjdou.
"To je mi ale náhoda." Zasmála se babička. "A jak se jmenují ti vaši příbuzní?"
"Celleyovi, ale ty asi neznáte. Bydlí tu jen tři měsíce a navíc na opačné straně města." Okecal to rychle Aaron.
"To je možné, já v mém věku moc ven nechodím." Přikyvovala babička.
"Ale prosím Vás, vždyť vy jste ještě mladá. Vy toho ještě zažijete." Zalichotil jí Aaron.
Vadilo mi to. Takhle oblbovat babičku, aby si myslela, jak je úžasnej. To určitě. Nate je stokrát lepší, ale kvůli Aaronovi to babička nezjistí.
"Babi, už jsem ti říkala, že Nate závodně lyžuje?" přerušila jsem je, abych připoutala pozornost na nervózního Nata.
"Opravdu? To je zajímavé. Já jako mladá vyhrála pár medailí v závodech na lyžích. Jak ses k tomu dostal Nathanieli?" Konečně si ho babička taky všimla.
"No, už od mala miluju jízdu na lyžích. Uhlazená sjezdovka a ta rychlost při sjezdu. To miluji." Usmála jsem se na něj a byla jsem ráda, že i Nate se má čím pochlubit.
Aaron si všimnul toho, o co se snažím. Vítězně jsem se na něj usmála a v jeho očích se rozohnil plamen.
"Babi, pěkně si tady s Natem povídej. Já jdu do kuchyně připravit něco k jídlu a Aaron mi jistě s radostí pomůže." Babička jen přikývla a vrátila se ke konverzaci s Natem. Já se na něj usmála, abych ho povzbudila. To však nebylo ani třeba. Nate je úžasnej a babička to zjistí taky, jen co ho trochu pozná. Není těžké se do něj zamilovat. Aaron mě následoval do kuchyně a já byla ráda, že jsem nad ním vyzrála.
Když jsme vešli do kuchyně, Aaron zpustil. "Já vím, o co ti jde."
"Nevím, o čem to mluvíš." Zamumlala jsem a provokativně jsem se usmála.
Aaron ke mně přistoupil a podíval se mi do očí. "Nedělej, že nevíš. Nathaniel nikdy na lyžích nejezdil." Bylo srandovní pozorovat, jak zuří.
"Já vím, ale ty jsi ho nenechal na sebe upozornit. Chceš, aby se mluvilo jen o tobě. Nate má stejně právo jako ty si s ní promluvit. Chtěl jí poznat, jenže ty ho zastiňuješ." Vyčetla jsem mu to a on jen překvapeně zamrkal řasami.
"To že já dělám?" Zatvářil se nevině a znovu zamrkal.
"Jo, a nesnaž se. Na mě to tvoje mrkání neplatí."
"Tak dobře. Máš pravdu, ale stejně jsem o mnoho zajímavější a víc sexy než Nate." Opřel se o linku a já přešla k lednici, vyndala jsem ingredience a vrazila mu vajíčka do ruky.
"Na, dole je miska. V kredenci najdeš vařečku a já ti ještě dám mouku." Oznámila jsem mu chladně a on jen vykulil oči.
"Cože?" Vyjekl. "To mám jako vařit?" Teď nevypadal tak neohrozeně a sebejistě jako vždycky.
"Samozřejmě. Jdeme dělat oběd. Co sis myslel?"
"Jak myslíš." Hbitě vyndal misku a vytáhl vařečku. Podala jsem mu mouku a řekla mu kolik jí tam má nasypat.
V lednici jsme našla rozmrzlé rybí plátky a vyndala je. Teď jen stačilo je obalit, dát usmažit a připravit a dát uvařit brambory. Rychle jsem rozhodla, že Aaron obalí ryby a já oškrábu brambory.
"Musím uznat, že ti to jde celkem dobře." Nerada jsem mu lichotila, ale na někoho, kdo něco dělá v kuchyni, mu to šlo dobře.
"To není možný. Ty a lichotit mi? To je snad žert."
Zářivě se na mě usmál a já znova musela uznat, že vypadá opravdu dobře. To jsem mu samozřejmě neřekla, jinak by s ním nebylo k vydržení. Vařili jsme asi hodinu. Vonělo to nádherně a já měla dobrý pocit. Nejen z toho, že se nám to povedlo, ale taky z toho, že se Nate sblížil s babičkou.
Zářivě se na mě usmál a já znova musela uznat, že vypadá opravdu dobře. To jsem mu samozřejmě neřekla, jinak by s ním nebylo k vydržení. Vařili jsme asi hodinu. Vonělo to nádherně a já měla dobrý pocit. Nejen z toho, že se nám to povedlo, ale taky z toho, že se Nate sblížil s babičkou.
Při obědě - samozřejmě jedla jen babičak, my jsme se vymluvili na nevolnost z cesty - se zase středem pozornosti stal Aaron. Jak překvapivé. Najednou z něj vylezlo, že před rokem byl v Alpách a vyhrál tam amatérský závod ve slalomu. Babičku to nadchlo. Jeho to očividně bavilo. Bavilo ho se koukat na můj vytočenej výraz.
"A když jsem sjížděl druhé kolo, křuplo mi v noze a vypadalo to, že to je zlomené." Řekl tragicky Aaron.
"Opravdu?" řekla zděšeně babička.
"Ano, je to neuvěřitelné, ale je to tak." Řekl dramatickým hlasem a pak na mě nenápadně mrkl. To mě dokázalo nakopnout. Nejradši bych babičce vykecala, že to není pravda a Aaron je obyčejnej hajzl. Po menší chvilce napětí Aaron pokračoval: "Doktoři mě nechtěli nechat dokončit závod, ale já jim řekl ne! Třetí a zároveň poslední kolo jsem sjel v bolestech, ale dokázal jsem to. Byl jsem první. I se zlomenou nohou jsem ukázal bravůrnou jízdu." Babička vydechla nadšením a on zakýval hlavou. "Já vím, je to neuvěřitelné. Ale já mám v povaze nevzdávat se."
Celé odpoledne i večer probíhali ve stylu 'Aaron, náš hrdina.' Bylo to nesnesitelné. Divila jsem se, že po těch všech lžích ho nebolí pusa.
Celé odpoledne i večer probíhali ve stylu 'Aaron, náš hrdina.' Bylo to nesnesitelné. Divila jsem se, že po těch všech lžích ho nebolí pusa.
"Měli bychom jít. Teta Juliet už na nás čeká." Řekl Aaron nakonec a já byla vděčná, že ho to napadlo.
"To je škoda, ale když musíte." Řekla babička a povzdychla si. Pak se rozloučila s Aaronem a nakonec s Natem. Viděla jsem, že Nate jí připadá sympatický.
"Ráda jsem tě poznala. Doufám, že si zítra zase popovídáme." Řekla Natovi nakonec a objala ho. Nate se začervenal a já byla spokojená.
"Taylor, vyprovoď chlapce. Já jsem utahaná. Půjdu si lehnout." Políbila mě na tvář a zmizela ve svém pokoji.
Aaron mi věnoval zářivý úsměv a něco zamumlal a nasedl do auta. Nate na něj sykl.
"Co říkal?" zaptala jsem se tiše.
"Ale nic." Jemně mě políbil na čelo a pak šel za Aaronem do auta.
Když odjeli, umyla jsem nádobí a šla si dáš pořádnou sprchu. Bylo to osvěžující po takovém perném dnu. Vzala jsem si na sebe svůj župánek a vlasy si zamotala do ručníku. Vešla jsem do svého pokoje a vybalila si. Trvalo to celkem dlouho. Všechny věci jsem si pěkně srovnala a narovnala do šuplíků. Pak jsem si vyfénovala vlasy a převlíkla do pyžama. Už jsem se těšila do postele. Po chvilce jsem se dočkala a pořádně jsem se na ní roztáhla. Nebylo divu, když jsem za chvíli byla tuhá.
Druhý den jsem posnídala společně s babičkou a překvapivě jsme si povídali o Aaronovi a Natovi.
"Jsem ráda, že jsi přijela. Ráda jsem poznala oba chlapce." Zbystřila jsem a babička si toho všimla, pak pokračovala: "Ten Aaron je opravdu hezký a chytrý. Připomíná mi jednoho chlapce, kterého jsem znala, když jsem byla ještě mladá. Nate je takový plachý a tichý, opravdu roztomilý. Co si myslíš ty?"
Tohle byla ta chvíle, které jsem se obávala. "Máš pravdu. Aaron je…. Zajímavý a Nate," při vyslovení jeho jména jsem se usmála. " Nate je opravdu milý."
"Včera jsem se si všimla, jak jste se na sebe dívali. Byl by pro tebe ideální."
To mě dostalo. Bybička vážně upřednostňuje Nata před Aaronem.
To mě dostalo. Bybička vážně upřednostňuje Nata před Aaronem.
"Co? Já myslela, že se ti líbí Aaron." Zaumlala jsem překvapeně.
"Aaron je úchvatný, ale ne pro mojí vnučku. Aaron vypadá na typ, který se rád baví, ale teď je ještě mladý na vztah. Až si užije života, taky bude připravený na vztah, ale teď ještě není připravený." Dál jsme se o tom už nebavily.
Odpoledne přišel Nate. Bez Aarona. To mě potěšilo.
"Kde je Aaron?" zeptala jsem se ho hned ve dveřích a políbila ho.
"Má práci. Šel zjistit nějaké informace."
"Aha, chápu." Vešli jsme dovnitř a šli si sednou na pohovku do obýváku. Pustila jsem televizi a zrovna běžely zprávy.
"Ve Španělsku v okolí Madridu se udává spousty loupeží v nemocnicích. Podle našeho zdroje se do nemocnic vkrádají zamaskovaní lupiči s neobyčejnou silou. Při jejich útoku byly poraněny dvě sestry. Jeden doktor byl zabit. Lupiči kradou darovanou krev a doktoři mají velké problémy. Neměli dostatek krve, aby zachránili některé pacienty po autonehodě. Další informace Vám poskytneme ve večerních zprávách."
"Slyšel jsi to?" vyjekla jsem hrůzou a bylo mi jasné kdo to má na svědomí.
"Ano. Proto šel Aaron pro další informace k našemu známému a taky zavolat Williamovi. Třeba mu poskytne více informací." Řekl tiše Aaron.
"Ahoj Nathanieli." Přivítala ho babička, která právě vešla do obýváku.
"Dobrý den madam." Nate se ihned zvedl a babička mu naznačila, ať si sedne. Nate je dobře vychovaný. Navíc je z jiné doby, takže jeho výrazy, které používá vůbec neznám. Nate je původem z Anglie, ale jeho přízvuk se za ty roky skoro vytratil. U Aarona už vůbec nebyl slyšet.
S Natem a babičkou jsem si odpoledne opravdu užila. Řekla jsem jí, že s Natem chodím a ona to přivítala. Odpoledne uteklo hrozně rychle a blížil se večer. Nate odešel do motelu a já se šla umít. Babička ještě chvíli pletla, ale pak si šla lehnout. Po sprše jsem vešla do pokoje a čekalo mě nemilé překvapení.
Aaron tam stá nad mým otevřeným šuplíkem s podprsenkami, jednu držel v ruce a prohlížel si jí.
"Co tady sakra děláš?" zasyčela jsem potichu a vyrvala mu podprsenku z rukou. Zuřila jsem a tak jsem mu dala pohlavek.
"Au! Hele, klídek jo? Přišel jsem ti říct novinky." To mě zaujalo a já věděla, jaké novinky má namysli. Posadil se na postel a já se přesunula k oknu.
"Jak ses sem dostal?"
"Oknem." Pak se na mě zadíval a sjel mě pohledem od shora až dolu.
"Hej!" okřikla jsem ho a on se vzpamatoval.
"Jo. Byl jsem nedaleko za městem. Žije tam jeden starý známý. Je to takový dealer. Ví o všem a všech." Pak se podíval na noční stolek, na kterém stála fotka, kterou jsem si tenkrát nechala u sebe.
"A?" pobídla jsem ho.
"A ví i o Jasonovi. Taky slyšel o těch útocích na nemocnice. Zdá se, že tvůj bratříček zabil toho španělského vůdce a usedl na jeho místo. Teď má sto čistokrevných upírů, plus mínus, kteří ho budou následovat kamkoliv. Proto je musíme zastavit a všechny zabít, než zase zajmou poloupíry a budou je chtít zničit." V jeho očích jsem uviděla hněv a nenávist, kterou k Jasonovi cítil.
"Dobře. Postaráme se o tom." Řekla jsem odhodlaně.
"To nebude tak lehké." Zarazil mě a pak pokračoval: " Jestli půjdem do boje, musíme si sehnad někoho dalšího do naší 'armáda'. Ty, já a Nate na to nestačíme. Ještě, že mám tak dobrý výcvik. Seženeme si upíry a vytrénujeme je k boji. Za měsíc bysme mohli být připraveni na boj. Ale varuju tě, bude to opravdu nebezpečné." Na chvíli se mi zdálo, že má o mě strach, ale to pochybuji.
"Já to vím. Jsem připravená na všechno."
"Dobře." Pak se postavil a popošel ke mně. "Zítra začneme shánět nové členy." Kývl na pozdrav a vyskočil z okna. Pak naskočil do Jeapu, který zaparkoval na konci ulice a odjel.
Ani mě nepřekvapovalo, že Jason odkázal zabýt nejmocnějšího upíra ze Španělska. Já a Jason v sobě máme královskou krev. Ta nám dodává větší sílu než ostatním. Podle Noniuse můžeme ovládat mysl ostatních, ale to jsem nikdy nezkoušela. Možná bych to mohla použít v boji., pomyslela jsem si.
Druhý den šla babička k doktorovi a já se nahoru letěla připravit na rande s Natem. Vlasy jsem si upravila do krásných vln, namalovala si oči řasenkou a pusu růžovým leskem na rty. Na sebe jsem si oblékla světlomodré letní šaty po kolena a baleríny. Na krk jsem si dala jen řetízek po mamince a nalakovala si nehty bezbarvým lakem. Vypadala jsem celkem dobře.
Tohle bude naše první rande., pomyslela jsem si a ještě se letmo prohlídla v zrcadle. Vešla jsem před dům, ale Nate nikde nebyl.
Po dlouhém čekání jsem se vydala do motelu, kde ubytoval. Pokojská mi poradila, který je jejich pokoj. Chystala jsem se zaklepat, když v tom se dveře otevřely a v nich stál Aaron jen v trenkách. Vyvalil oči a hvízdl.
"Nech toho a radši mě pusť dál." Napomenula jsem ho a vešla dovnitř.
Pokoj byl celkem malý. Byly tu jen dvě postele, jedna skříň a televize s kazetami a vzadu byly dveře, které vedly do koupelny. V jedné posteli spala nějaká dívka. Typovala bych jí tak dvacet.
"Zlato, vstávat." Řekl trochu hlasitěji Aaron a šťouchl do ní.
"Co je? Už je ráno?" zašeptala. Nejspíš měla pernou noc a vypadala hrozně. Aaron jí vzal za ruku a vytáhl jí z postele.
"Padej!" zasyčel na ní Aaron a táhl jí ke dveřím. Ona na něj zařvala pár nadávek a vzala si svoje věci. Po chvilce se dopotácela ke dveřím a já jí ustoupila z cesty. Pohlédla na mě zhnuseným výrazem a pohodila vlasy a to připoutalo můj pohled. Na krku měla dvě malé červené ranky. Rychle jsem za ní zavřela dveře. Aaron si přes sebe hodil tričko a svalil se na postel.
"Co to mělo sakra bejt?" Zakřičela jsem na něj.
"Co? Nemůžu se trochu pobavit?" řekl arogantně a já si sedla na druhou, pečlivě ustlanou postel.
"Ne! Já to viděla! Vždyť si jí mohl zabít! Víš, že se těžko ovládáme, když pijeme krev!"
"Prosim tě. Vždyť to nic nebylo. Jenom jsem chtěl ochutnat. Já se umím ovládat." Očividně to bral v klidu.
"To je ale hnusný! Ještě jednou to uděláš a zabiju tě!" zasyčela jsem výhružně. Nic na to neodpověděl, jen vykuleně koukal a já se pokoušela uklidnit.
"Kde je Nate?" zeptala jsem se po chvíli a on zapřemýšlel.
"Mmm. Nate šel shánět nové členy do naší armády." Prohrábl si vlasy a pustil televizi.
"Aha. Tak já tady na něj počkám." Lehla jsem si a podívala se na Aarona. Teď, když jsem se tak na něj koukala, uvědomila jsem si, že je opravdu přitažlivý.
Své černé vlasy měl sice trochu rozcuchané, ale to mi k němu sedělo. Navíc, jak se na mě koukal těma zářivě zelnýma očima. To mě přivádělo k šílenství. Zdálo se mi, že s nimi vidí skrz mě, do mého myšlení, do mého srdce. Černé tričko, které měl na sobě, tu barvu ještě pozdvihlo.
"Co tak koukáš?" řekl najednou a mě to vyrušilo z mých myšlenek.
"Nic." Zamumlala jsem a odvrátila od něj pohled a začala jsem se cítit mizerně. Není hezký takhle uvažovat o Aaronovi, když chodím s Natem.
Po hodině přišel Nate a za ním se vydali dva vysocí kluci kolem dvacítky. Nate se při pohledu na mě zhrozil.
"Ježiši! Promiň mi to! Já zapomněl." Řekl něžným hlasem a rychle mě obejmul.
Chtěla jsem chvíli dělat uraženou, ale teď se veškerá moje zlost vytratila. "Dobře." Zamumlala jsem celá omámená jeho sladkou vůní.
Po chvíli se ode mě odlepil a představil nám ty dva cizince.
"Tohle je David." Ukázal na dva metry vysokého, zrzavého a namakaného kluka, tedy upíra. Byl to čistokrevný upír, ale byl ochoten bránit poloupíry. Jeho přítelkyně byla totiž poloupírka a on jí chce zachránit před Jasonovým plánem. "A tohle je Markus." Ihned ke mně přistoupil blonďatý o trochu menší, ale zato dost vytrénovaný poloupír, a potřásl mi rukou. Byl trochu přátelštější než David. Markus a David jsou nejlepší přátele, tak se Markus k nám připojim hlavně kvůli Davidovi.
"Těší mě" řekla jsem jemným hlasem a usmála se.
Aaron k nim ihned přistoupil a začal si je prohlížet. "Dobrá práce, bratříčku." Řekl najednou a poplácal Nata po zádech.
"Voval jsem do Španělska. Caroline tak taky shání nové bojovníky a máme tam co nejdřív přiletět. Všichni." Při tom pohlédl na Davida s Markusem. "Boj proběhne tam a musíme hodně trénovat." Dodal Nate.
"Ale vždyť jsme teď přijeli. Nevím jak to vysvětlím babičce." Zakňourala jsem nešťastně a Nate na mě lítostivě pohlédl.
"Je mi to líto. Musíš si něco vymyslet." Řekl soucitně Nate a něžně mě políbil.
Aaron:
"Dobře Calistre. Děkuji ti za informace." Poděkoval jsem mu a začal jsem se zvedat k odchodu.
"Rád s tebou spolupracuju. Hlavně, když přineseš něco na oplátku." Zašklebil se Calister a potřásl mi rukou.
Calister byl hodně starý upír. Měl dobré styky a taky za menší odměnu zjistil cokoliv. Dnes jsem si k němu šel pro informace o Jasonovi a těch útocích na nemocnice. Cestou do motelu jsem se ještě zastavil za Tay. Byla opravdu rozzlobená, když mě našla se jí hrabat v podprsenkách, ale nemohl jsem si pomoct. Musel jsem využít situace. Celý den jsem jí neviděl, tak jsem byl rád, že jsem jí stihl navštívit. Mohl jí to říct Nate, ale chtěl jsem to udělat já.
Myslí si o mně, že jsem nějakej grázl a magor. Musím jí dokázat, že ne!, přikázal jsem si v autě při jízdě do motelu a byl na sebe naštvaný.
"Sakra! Co to se mnou ta holka dělá! Nikdy mi nezáleželo, co si o mně holky myslí. Teď s tím rozhodně začínat nebudu." Zamumla jsem si pro sebe a zabočil jsem k nějakému pochybnému baru.
Vešel jsem dovnitř a namířil si to k baru. "Dvojitou Whisky." Poručil jsem celkem hezké barmance. Poté jsem se rozhlédl po baru, abych si vyhlídl společnici na noc.
Nate nebude rád, ale co., pomyslel jsem si a zadíval se na jednu pěknou holku.
"Tady máte." Řekla po chvíli barmanka. Upil jsem trochu Whisky a vzal si jí k té pěkné holce, kterou jsem před chvilkou pozoroval.
"Ahoj." Zamumlala, když jsem si k ní přisedl, a zamrkala dlouhými řasy.
"Co dělá tak pěkná holka v tomhle zapadlém baru sama?" řekl jsem sebejistě a začal s ní flirtovat. Bylo na ní vidět, že je ze mě hotová. Kdo by taky odolal? Taylor., opdověděl jsem si okamžitě. Chytl mě vztek a tak jsem Taylor vypustil z hlavy.
"A kde bydlíš?" zeptala se po chvíli Denisa - tak se jmenovala.
"Kousek odtud. Mám pronajatý pokoj v motelu." Odpověděl jsem co nejneodolatelnějším hlasem. Pak to šlo ráz na ráz.
Ráno jsem se probudil a rychle se šel vysprchovat. Denisa spala v mé postely a Nate radši včera odešel shánět nové členy do naší ,armády spásy'. Po pořádné sprše jsem vylezl z koupelny a ucítil jsem neodolatelnou vůni magnólií. Rychle jsem otevřel dveře a za nimi stála Taylor, která se právě chystala zaklepat.
Páni!, řekl jsem si v duchu, když jsem si jí pořádně prohlédl. Nakonec jsem hvízdl.
"Nech toho a radši mě pusť dál." Řekla nakonec a vešla dovnitř. Když jsem si uvědomil, že je tu s námi i Denisa. Bylo mi trapně.
Teď si opravdu musí myslet, že jsem děvkař., pomyslel jsem si a v duchu zaklel.
Rychle jsem přiběhl k Denise a po menším snažení jí vykopl z pokoje. Taylor za ní zabouchla dveře a já si přes svoje krásně vypracované tělo hodil černé tričko a svalil se na postel.
"Co to mělo sakra bejt?" zakřičela na mě z ničeho nic Taylor.
Že by přece jen žárlila?, pomyslel jsem si a ta myšlenka se mi líbila. Mýlil jsem se, Taylor si všimla kousanců na Denisině krku a pěkně mě sjela. Dokonce vyhrožovala. Byl jsem sám na sebe naštvanej, že jsem to ještě víc pohnojil.